Zázraky dneška

    Uvědomila jsem si jednu krásnou věc. Čím víc nad ní přemýšlím, tím více z ní mám nějakým způsobem radost a i proto bych se o ni s Vámi chtěla podělit, i když to není žádné převratné zjištění, jen prosté konstatování…

    Uvědomila jsem si jednu důležitou věc, že podstata mojí víry je vlastně  ZÁZRAK. Ať si už pod tím pojmem představíme cokoliv, tak základem je hmatatelná skutečnost, která nelze nijak vysvětlit jakýmikoliv popsanými zákony, kterými se podle nás má svět řídit. Prostě kdyby kočka lítala vlastní silou jenom mácháním tlapek, tak je to zázrak, protože není možné vysvětlit její počínání kterýmkoliv dostupným zákonem světa. Lze to vysvětlit jen tak, že dotyčný pozorovatel měl halucinace. Ovšem situace by se radikálně změnila, kdyby dotyčnou kočku viděly stovky, tisíce lidí, mohly si na ni sáhnou…pak by se jednalo o zázrak, protože není možné, aby všichni tito lidé měli stejné halucinace.

            Pomiňme totálně pitomý příklad s kočkou (je vidět, že jsem pořád ještě nemocná:O) a uvědomme si tu nejzákladnější věc naší víry-víry v zázraky. Protože co jiného je víra v Krista zmrtvýchvstalého, než víra v totální zázrak, který vidělo stovky lidí, kterým se Kristus se svým oslaveným tělem zjevil a mohli si na něj dokonce sáhnout?? Základem celé křesťanské víry je tak vlastně víra v Kristovo zmrtvýchvstání, kdyby se tato skutečnost nestala, pak celá naše víra je tak akorát pro pláč, na nic…protože kdo jiný nám zaručí, že život po smrti nekončí? A Kristus nám slíbil vzkříšení celého našeho těla ve slávě, tak, jak to uskutečnil na sobě.. Někdy nechápu tzv. křesťany, kteří se snaží okecávat různé události z Kristova života jako jen nějakou symboliku a popírají jakýkoliv zázrak, který uskutečnil, či které se uskutečnily v průběhu dějin Božím zásahem. Přece když spolknu takového velblouda, jako je Kristovo zmrtvýchvstání (jinak nejsem křesťan), potom nechápu, jak mohu cedit přes zuby takové komáry, jakým je např. nasycení pěti tisíců či dnešní zázraky třeba v Lurdech. (Jak se ostatně velice trefně vyjádřil C.S.Lewis:O) –ale to jen tak na okraj.

            V podstatě by nám svědectví lidí z Ježíšovy doby měla být dostačující pro naši víru v naše zmrtvýchvstání. Přesto je Bůh nekonečně pozorný a my lidé můžeme stále jen žasnout jeho dalšími ujištěními. A jakými?

    Je to již 150 let, co se Panna Maria zjevila svaté Bernadettě Soubirous. Od té doby se v Lurdech dějí zázraky. Ano, o Lurdech ví mnohdy i nevěřící, ale kdo neviděl zázrak na vlastní oči, neuvěří v něj. Přesto existuje trvalý zázrak v podobě neporušeného těla samotné Bernadetty. Ano, její tělo prostě nepodléhá smrti a přirozeným zákonům rozkladu. Není to žádný nabalzamovaný Lenin, je to živoucí zaslíbení znovu opakované nám malověrným lidem. Přesto o Bernadettě neví mnohdy ani sami věřící. Bernadetta ovšem není jediná, jíž se dostalo této výsady. Jen tak namátkou si můžeme připomenout sv. Kateřinu Labouré, či učitelku církve sv. Terezii z Avily. Nebo si můžeme připomenout sv. Padre Pia, jehož celý život byl jeden velký zázrak.

    Ano, zázraky existují jako potvrzení a zaslíbení Boží…proč tedy celý svět nevěří?? Kde jinde mají takovou jistotu, jaké se jim může dostat prostřednictvím křesťanství?? To je další věc, nad kterou uvažuji. Ale už Ježíš řekl, ještě než vzkřísil Lazara:“i kdyby viděli vstát mrtvého z hrobu, stejně neuvěří…“ A tak znovu a znovu si uvědomuji, že víra je zase jen DAR, který dostane jen ten, jenž po něm opravdu touží. A zároveň si zase znovu musím uvědomovat to nekonečné Boží gentlemanství, které ponechává člověku volbu říci NE. Bůh nikdy nikoho nenutil a vždy nechává prostor pro víru. Proto se nám Bůh skrývá, protože touží, abychom jej hledali sami, jako malé děti a on z toho má neskutečnou radost. Přesto zázraky existují pro posilnění víry těch, kteří ji už mají a pro upřímně hledající, kteří touží Boha poznat.