Co dům dal a zítřek možná přinese

Malé, pozdně Vánoční zamyšlení

4. 1. 2009 12:04

Malé, pozdně Vánoční zamyšlení P.Petra Alkantara Houška OFM nad zázrakem Božího vtělení spolu s bl. Janem Duns Scotem 

Převzato a zkráceno z Immaculaty 6/2008, č.100 

Tento článek na mě velmi zapůsobil a zvláště jednu větu si budu opravdu dobře pamatovat. Čím více jsem nad ní přemýšlela, tím více jsem žasla. Právě proto jsem nemohla odolat aspoň zkráceně zde vypsat hlavní myšlenky, kdo chce, může si přečíst článek celý i s krátkým životopisem blahoslaveného. 

(P.Houška popisuje směr úvah blahoslaveného a navazuje na ně svým vlastním hledáním)…….uchvacuje ho největší Boží dílo, kterým je vtělení Božího Syna do lidstva. Nemůže se proto smířit s tím, že by tento největší Boží čin byl podmíněn dědičným hříchem a jeho důsledky. Základní pohnutkou je to, že Bůh je svrchovaná Láska, která chce být milována stejnou měrou od jiné bytosti, ale toho není schopen žádný tvor, jedině vtělený Boží Syn. To se ovšem nevylučuje s tím, že vševědoucí  Bůh od věčnosti předvídal, že člověk jeho tvor, klesne do hříchu. Avšak vykoupení člověka nemůže být prvním motivem vtělení Božího Syna.         

   Když jsem byl v prvém roce v semináři, a četl jsem si v Gemelliho „Františkánském poselství světu,“ setkal jsem se poprvé se Scotovou tezí o vtělení. Bylo mi to divné, a tak jsem využil příležitosti a zeptal se, jak to mám pochopit, našeho otce rektora P. Františka Panušky CSsR, který byl vynikajícím teologem. A on mi to vysvětlil stručně a zcela jasně, že si to do smrti budu pamatovat: „Kdyby byl člověk nezhřešil, nebyl by Kristus přišel nejprve jako Muž bolesti, ale hned jako Král a Pastýř.“    

Hlavní úkol, co jsem si předsevzala, jsem splnila, přesto ještě neskončím a budu chvíli pokračovat tímto článkem, který se dále zabývá mariologií. Pokud totiž člověk právě přemýšlel o slovech výše vypsaných, budou se mu tyto úvahy jevit v novém světle-světle Lásky Boží. 

Veliká Scotova zásluha patří do oboru mariologie. Scotus byl snad prvním obhájcem Neposkvrněného početí Panny Marie. Jaká byla jeho argumentace? Kristus by nebyl dokonalým Vykupitelem, kdyby se alespoň na jednom člověku plně do všech důsledků neprojevily účinky jeho vykoupení, kdyby alespoň na jendom člověku nebylo ukázáno, jakým Bůh chtěl člověka mít a jakým by člověk skutečně byl, kdyby nedošlo k prvotnímu hříchu. Tím člověkem byla Panna Maria, vyvolená za matku vtěleného Božího Syna, Vykupitele. I ona potřebovala vykoupení, ale byla předvykoupena, to znamená vykoupena vznešenějším způsobem než ostatní lidé. Plody Kristova vykoupení jí byly aplikovány předem, totiž v okamžiku, kdy jako člověk pod srdcem matky začala existovat, tedy při jejím početí. Dalo by se namítnout, že vzhledem ke svému poslání Matky vtěleného Božího Syna mohla být v průběhu doby od dědičného hříchu očištěna, podobně jako svatý Jan Křtitel. Avšak Scotus dokazuje, že uchránit hříchu je víc než z hříchu očistit.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio